Oparové kožní infekce

Skupina oparových virů (herpes virů) vyvolává u člověka mnoho druhů nemocí. Hlavním charakteristickým znakem herpes virů je jejich schopnost se „skrývat“ v lidském těle a vytvářet tak tichou infekci a přežívat po celý život. Odstranit herpes viry je nesmírně těžké.
Dva hlavní typy herpes virů, které jsou příčinou běžných kožních infekcí, jsou herpes simplex, jenž způsobuje opary, a varicella zoster, jenž způsobuje plané neštovice (hlavně u dětí) a pásový opar (zvaný též herpes zoster; především u starších dospělých osob).

Kdo bývá postižen oparovými kožními infekcemi?

Herpes simplex a varicella zoster mohou infi kovat kohokoli v jakémkoli věku, ačkoli infekce se obvykle vyskytuje v průběhu dětství. Výrazně ohroženou skupinou jsou v případě oparových infekcí zejména lidé s oslabeným imunitním systémem (např. lidé s vážnou nemocí, jako je HIV/AIDS nebo rakovina, pacienti podstupující chemoterapii nebo pacienti s transplantovanými orgány). Varicella zoster může způsobit vážnou infekci u těhotných žen a může poškodit plod.

Herpes simplex se šíří přímým kontaktem s nakaženou osobou (to znamená, že člověk se dotkne své infi kované oblasti úst/nosu, virus se jí dostane na ruce a na nich je pak přenesen na to, čeho se ruce dotknou; nebo políbením osoby, která má opar, atd.)

Varicella zoster postihuje horní cesty dýchací a šíří se vdechováním kapének tělesné tekutiny, když se poblíž nachází nakažená osoba, která kýchá nebo kašle.

Jaké jsou běžné příznaky oparových kožních infekcí?

Herpes simplex: Počáteční infekce se často neprojevuje žádnými známkami nebo příznaky, ačkoli se může stát, že pacient se celkově necítí dobře. Virus herpes simplex se pak „skryje“ do nervového systému těla. Zhruba 30 % lidí infi kovaných virem herpes simplex nedokáže pomocí svého imunitního systému virus zabít a to má za následek, že se virus v pozdější době reaktivuje. Tato reaktivace je často vyvolána takovými faktory, jako je stres, poranění v oblasti úst, nemoc a silné sluneční světlo. Virus během reaktivace postupuje nervem směrem dolů do kůže okolo úst/nosu a vyvolává před tím, než se objeví bolestivé puchýře (opary), pocit svědění nebo pálení. Z oparu (oparů) může před tím, než se případně vytvoří strup, vytékat tekutina. Opary se většinou hojí 7 až 10 dnů. Jizvy se po oparech obvykle nevyskytují.

Komplikace nebývají při infekci herpes simplex běžné, avšak může se vyskytnout zvředovatění oka (jestliže dojde k infekci oka), otok mozku (akutní encefalitida) a potenciálně vážná kožní choroba – erythema multiforme.

Opar Varicella zoster: Pacient se po počátečním infi kování obvykle cítí dobře až do doby, než se objeví vyrážka planých neštovic (o 14 až 21 dnů později). U dětí mívají plané neštovice obvykle mírný průběh, avšak u dospělých bývá toto onemocnění často vážnější. Projevuje se vyrážkou ve formě malých puchýřků a neštoviček, které se vyskytují především na trupu a na hlavě. Po zahojení neštoviček nezůstávají jizvy. Pacient přenáší infekci tak dlouho, dokud se všechny léze pocházející z kožní vyrážky nepokryjí strupem. Virus dokáže být po mnoho let nečinný a „skrývá se“ v páteřních nervech. Později v průběhu života se může reaktivovat a sestoupit nervem dolů do kůže zad, kde se stane příčinou vzniku pásového oparu (herpes zoster).

Pásový opar se vyznačuje výskytem lokalizované vyrážky ve formě nesmírně bolestivých puchýřů, které se mohou objevit kdekoli na trupu. Vyrážka se obvykle objeví jako jakýsi pás postupující dokola od páteře na přední část těla. Jestliže virus infi koval nerv zásobující obličej, může se objevit infekce hlavy. Bolest může přetrvávat ještě dlouho poté, kdy se puchýře zahojily. Pásový opar obvykle mizí do 3 až 4 týdnů a většinou se nevrací.

Komplikace spojené s planými neštovicemi jsou poměrně vzácné, avšak může dojít k zápalu plic, bakteriální infekci kožních lézí a neurologickým problémům. Mezi komplikace související s pásovým oparem patří úporná přetrvávající bolest (takzvaná postherpetická neuralgie, která postihuje až 50 % pacientů starších 60 let) a oční komplikace (včetně oslepnutí), které se mohou vyskytnout u 50 % pacientů s infekcí způsobenou virem varicella zoster v obličeji.

Jaké jsou možnosti léčby?

Opary je třeba léčit časně, a to pomocí protivirového přípravku zvaného aciclovir, který zabraňuje rozmnožování virových částic.

Plané neštovice se běžně vyléčí samovolně a v případě, že jsou jimi postiženy děti, nevyžadují obvykle žádnou léčbu. V případě dospělých může být nezbytné nasadit protivirovou léčbou preparátem aciclovir (nebo příbuzným přípravkem). Infekce virem varicella zoster může být velmi vážná pro osoby s oslabeným imunitním systémem (jak je popsáno výše) a u těchto osob je nezbytná další specializovaná léčba. Varicella zoster může navíc způsobit vážné plané neštovice u těhotných žen (a může poškodit plod), takže i u těchto žen je nezbytná další specializovaná léčba.

V případě pásového oparu lze pro zkrácení doby průběhu a zmírnění příznaků nasadit léčbu aciclovirem a dalšími příbuznými léky, mezi něž patří valaciclovir nebo famciclovir. Pro kontrolu bolesti může být navíc nezbytné podávat léky proti bolesti.

Světelná terapie BIOPTRON při oparových kožních infekcích

Světelná terapie BIOPTRON (biolampa) může pomáhat léčit kožní infekce na základě zmírnění bolesti a zánětu, podporou hojivé reakce v kožních lézích a stimulováním a podnícením imunitního systému k tomu, aby se infekci ubránil.

Jak mám používat světelnou terapii BIOPTRON, jestliže mám oparovou kožní infekci?