Imunitní systém

Světelná terapie BIOPTRON je způsob léčby, který pomáhá posilovat imunitní systém a není léčebným prostředkem v léčbě autoimunitních nemocí. Optimálním využitím světelné terapie BIOPTRON je její používání při prevenci zdravotních problémů.

Co je to imunitní systém?

Imunitní systém je soustava speciálních buněk a orgánů, které chrání lidské tělo proti útokům původců nemocí zvenčí. Mezi tyto „útočníky“, nazývané též mikrobi (neboli „zárodky“), patří bakterie, viry, parazité a plísně. Imunitní systém rovněž monitoruje buňky uvnitř lidského těla a odstraňuje veškeré z nich, které jsou poškozené (např. infikované buňky, rakovinové buňky, atd.).

Imunitní buňky zahrnují mnoho různých typů. Buňky se dělí do skupin a každá má trochu jinou funkci. Imunitní buňky „spolu hovoří“ prostřednictvím uvolňování zvláštních chemických látek, které dokáží aktivovat jiné imunitní buňky a směrovat je tam, kde je jich třeba.

Když se útočící mikroby dostanou do těla (například pokud jsou částečky chřipkového viru vdechnuty do krku), narazí na speciální typy imunitních buněk, které „hlídají“ tkáně. Tyto buňky identifi kují útočící mikroby jako „cizí“prvky (neboli „prvky, které k nim samotným nepatří“) a zničí jich takové množství, jaké jen dokáží. Jiný typ imunitních buněk mezitím „podá hlášení“ o tom, co se děje, a „zverbuje“ jiné skupiny imunitních buněk, aby přišly bojovat proti útočícím mikrobům. Ti jsou nakonec zničeni a jejich zbytek odstraněn. Pokud by imunitní systém takto nezareagoval, mikrobi by způsobili rozsáhlou infekci, která by během několika málo dní dosáhla fatálních rozměrů.

Imunitní buňky dokáží rozpoznat a zapamatovat si miliony různých mikrobů. Zvláštní skupina imunitních buněk (takzvané B buňky) produkuje speciální bílkoviny (zvané protilátky), které se zaměřují na známé mikroby. Každá protilátka je specifi cká pro jeden typ mikrobu (např. virus rýmy).

Mnoho imunitních buněk se vytváří v orgánu nacházejícím se v oblasti krku, v takzvaném brzlíku. Ten je nejaktivnější u nemluvňat a dětí a po pubertě začíná degenerovat. Dalšími důležitými místy, ve kterých se tvoří imunitní buňky, jsou lymfatické uzliny, kostní dřeň a slezina.

Jaké problémy se mohou vyskytnout u imunitní funkce?

Poruchy imunitního systému zahrnují dva hlavní typy: 1) sníženou imunitu a 2) nadměrnou imunitní reakci.

Ke snížené imunitě dochází tehdy, jestliže je imunitní reakce narušená nebo neúčinná. To znamená, že existuje vyšší pravděpodobnost, že člověk bude postižen infekcí a ta bude vážnější.

K nadměrné imunitní reakci dochází v případě, když imunitní buňky napadnou zdravé tělesné tkáně (jedná se o takzvanou autoimunitní chorobu) nebo když se z normální imunitní reakce vyvine reakce výrazně přehnaná (např. alergie, astma).

Co způsobuje sníženou imunitu?

Snížená imunita se může objevit z několika důvodů. Někteří lidé se rodí s genetickými poruchami, které působí na jejich imunitní systém (tzv. vrozené poruchy imunitního systému). Jiní lidé imunitní nedostatečnost získají, např. po infikování virem HIV (virem lidské imunitní nedostatečnosti) a propuknutí nemoci AIDS (syndromu získaného selhání imunity). Imunitní funkce může být potlačena určitými typy léků, např. léky proti rakovině, kortikosteroidy a antirejekčními léky (které se podávají jako prevence proti odmítnutí transplantovaných orgánů).

Snížená imunitní funkce může být rovněž způsobena špatnými stravovacími návyky (např. nedostatkem vitaminů/minerálů), nadměrným požíváním alkoholu, kouřením, nedostatkem tělesného pohybu, psychickým stresem či depresemi a vyšším věkem. Imunitní funkci mohou rovněž snižovat určité choroby, např. rakovina (včetně leukémie a lymfomu), cukrovka, virová infekce, onemocnění jater a plicní onemocnění.

Jaké jsou běžné příznaky snížené imunity?

Přesné příznaky jsou odvozeny od toho, nakolik vážně byla imunitní funkce poškozena a který typ/ typy imunitních buněk je/jsou zasažen/y.

Mírně snížená imunitní funkce může mít za následek zvýšenou náchylnost k infekcím, např. k rýmě, bolestem v krku, chřipce. V případě vážněji narušené imunity může docházet k infekcím způsobeným mikroby, které by tělo za normálních okolností zničilo, např. k plísňovým a parazitickým infekcím. Silně snížená funkce imunitního systému může mít za následek vážné infekce způsobené mnoha typy mikrobů (např. zápal plic, tuberkulózu, průjem, závažné vředy v ústech, na kůži nebo ve střevech) a tvorbu nádorů (zejména v lymfatických uzlinách/slezině a kůži).

Existuje něco, co lze učinit pro zlepšení imunitního systému?

Na zvýšení aktivity imunitního systému bohužel neexistují žádné léky. Jediným způsobem je snažit se udržovat imunitní systém v dobrém stavu vyváženou stravou, pravidelným tělesným pohybem, nekouřením, požíváním střídmého množství alkoholu, atd.